Svet-Stranek.cz
www.nahradske.cz
Hostinec na Hradské - Vrbka

Hradská cesta:www.nahradske.cz

Hradská cesta

Co se Vám vybaví pod pojmem hradská cesta. Snad vede k hradu, od hradu nebo z hradu na hrad, kdo ví. V minulosti byly takto pojmenovány cesty, které spojovaly lidská sídla, hrady a hradiště. ThDr. František Přikryl, který se na přelomu 19. a 20. století zabýval historií hradských cest v Chřibech, jich napočítal celkem sedm. V době Velké Moravy v 9. století n.l. se rozbíhaly od Velehradu přes Chřiby směry dál na Moravu a do České kotliny. Jedna z těchto cest mířila z Velehradu severním směrem do Kroměříže. Většina trasy této cesty, jak je poznat na mapách, kde tratě polí a lesní díly stejně tak návrší nad Kudlovicemi mají název Hradská, se používá do dneška. Skutečností tedy je, že ta cesta tady je a že po ní jezdily od nepaměti formanské povozy z Kroměříže do Starého města a Uherského hradiště a samozřejmě obráceně. Prý po této cestě putovali sv. Cyril se sv. Metodějem. A kam? No přece do Olomouce. Držme se ale teď radši těch formanů. Ale je tu otázka. Proč cesta vedla tudy přes lesy a kopce, když dole okolo řeky Moravy je to pěkně po rovině. To už musíme zase do minulosti. Řeka Morava si po staletí razila cestu k moři jaksi, jak se jí zachtělo. Kroutila se klidně a nekontrolovaně v meandrech lužními lesy a když přišlo na jaře tání, nebo v létě, když začalo víc pršet, tak se pěkně rozlila do kraje. To věru není příhodné místo pro cestování s vozem taženým koňmi. Snad po vodě. K tomu je ale potřeba nějaké plavidlo. To ale nezajede ke každé chalupě, každému hospodářství, dílně nebo obchodu. To bychom museli být v Holandsku a ne na Moravě. O regulaci řeky Moravy v okolí Kvasic a Napajedel se začalo uvažovat již na konci 18. století, ale s realizací se hlavně kvůli finanční nákladnosti započalo teprve na konci století devatenáctého. Z toho plyne, že celoročně použitelná cesta vedla tudy pěkně přes kopečky a lesy. Z Kroměříže přes Vážany Oborou na Ostrou Horu, okolo Velkých Těšan přes vrch Cyrilek na Vrbku a dále na Tabarky. Z Tabarek okolo vrchu Kula ke Krásné Hoře. Ještě kousek k Březové, a to už jsme na nejvyšším bodě cesty. Muselo se pěkně po vršku, protože silnice vedoucí Kudlovickou dolinou byla vybudována až v roce 1894. Od Březové už pěkně skoro pořád s mírného kopečka po hřebenu mezi Halenkovickou a Kudlovskou dolinou na už zmíněný vrch zvaný Hradská. Dolů s kopce do Kudlovic a potom už skoro po rovině do Sušic, Jalubí, případně Modré a jsme na Velehradě, nebo ve Starém městě. Celkem to máme z kroměřížského náměstí do Starého města asi 30 km. A když je někde cesta, po které se pohybují koně a lidé, tak tam musí být také nějaké místo, kde je možné koně napojit a i forman, kočí, vozka nebo pěší, jak chcete, nepohrdne nějakým občerstvením. Toho si samozřejmě vrchnost byla vědoma a za tímto účelem zbudovala už v 17. století a možná ještě dříve na Vrbce u této cesty šenk, neboli hospodu.
návštěvníků stránky
celkem32 187
tento týden78
dnes44